Jako pronajímatel si chceme být jistí tím, kdo v pronajatém bytě hradí opravy. Jaké opravy ještě hradíme my a jaké už hradí nájemce. Na první pohled to může vypadat tak, že dohoda nemusí být složitá a že jednoznačné určení povinností nebude v tomto případě příliš komplikované.
Ostatně nový občanský zákoník, poté, co 1.1.2014 vstoupil v platnost, určil ve svém § 2257, že běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu provádí a hradí nájemce. Tak jednoduché to ale není.
Od prvního dne roku 2016 je nezbytné k běžné údržbě, drobným opravám a jejich financování přistupovat dle aktuálního nařízení vlády. A to i v případě nájemních a podnájemních smluv, uzavřených před tímto datem. Nařízení vlády nám říká, jak na to. Co tedy a v jaké výši ještě hradí nájemci a co už pronajímatelé? Začněme vyjasněním pojmů.
Běžná údržba nebo drobná oprava?
Dle § 2 zmíněného nařízení vlády se běžnou údržbou bytu rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při delším užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu. Finanční limity pro běžnou údržbu nejsou stanoveny.
Dle § 3 se pak za drobné opravy považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele. Zde již finanční limity jsou, dále se jim budeme věnovat.
Drobné opravy a klíč pro jejich úhrady
Klíčem pro to, kdo co hradí, jsou za prvé věcné vymezení* (§ 4 zmiňovaného nařízení popisuje jednotlivé věci/předměty, které jsou do toho zahrnuty) a za druhé výše úhrad (například vypočítává limit 1.000 Kč na každou jednotlivou opravu, ale nejen to).
Tisícovka na jednu opravu
Za drobné opravy se považují ty opravy a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny ve věcném vymezení*, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1.000 Kč. A to bez nákladů na dopravu a jiné náklady spojené s opravou.
Limit 100 Kč na metr a rok
Dalším limitem je součet nákladů za drobné opravy. Za jeden kalendářní rok nesmí náklady na drobné opravy přesáhnout částku 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Podlahovou plochou bytu se pro účely zmiňovaného nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostor, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu. Podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
*věcné vymezení, které je částí vládního nařízení přesně vyjmenovává o jaké předměty jde.
Aby vaše pronajímání probíhalo tak, jak má a nemuseli jste komplikovaně shánět znění uvedeného nařízení vlády, obstarali jsme jej pro Vás. Pokud o něj máte zájem, vzápětí po vyplnění následujícího formuláře Vám bude zcela zdarma zaslán odkaz k jeho stažení.